Historie prvního psacího náčiní sahá až do dob Egyptských králů. Tehdy starověcí Egypťané psali na svitky papyru zvané pergameny. Na tyto svitky papyru se psalo rákosovými tenkými štětci nebo pery z rákosu, která se postupem času seřezávala do špičky. Následovalo třtinové pero vyráběné z bambusu. A první husí brko za účelem psaní bylo použito v době, kdy byly pergameny z kůže. Právě díky hladkosti kůže pero z husího brka dobře psalo a písmena dostávala na kůži ostřejší konturu. Husí brk se seříznul do špičky a jako inkoust se používaly směsi výtažků z rostlin. A s postupem času nahrazovala husí brka první kovová pera, která psala tenčeji a hlavně podstatně déle vydržela. A v tuto dobu již pero nebylo pouhým prostředkem na psaní, ale stávala se z něho ozdoba psacího stolu. Hrot byl totiž vsazován do ozdobných těl pera, nejčastěji vyráběných ze dřeva. A dřevo je měkký tvárný materiál a tak již tenkrát byly těla per zdobena různými ornamenty. Pera byla namáčecí, vedle pera tak byla na stole lahvička s náplní zvaná kalamář. A protože namáčení pera do kalamáře bylo zdlouhavé a pracné, zhruba kolem roku 1000 bylo vynalezeno pero se zásobníkem, jakousi podélnou tubou umístěnou do těla pera, kam se psací náplň naplnila a zásobila poté v přiměřených dávkách psací hrot kovového pera. A co se týče datování novodobějších druhů per, tak v roce 1822 spatřilo světlo světa první pero s kovovým hrotem, opět let později bylo vynalezeno pero plnící a v roce 1888 se poprvé započalo psát perem kuličkovým. A ještě než se podíváme na dělení per, vězte, že každé pero Montblanc je opatřeno svým nezaměnitelným identifikačním číslem, které je evidované přímo v Montblancu - každé pero Montblanc je tedy v podstatě originál. Mnoho per v sobě nese ruční zpracování, obzvláště pera hrotová, kdy jsou hroty nejčastěji vyráběny ručně pro maximální možnou kvalitu. Těla per jsou vyráběna ponejvíce ze vzácné pryskyřice, která má mimo jiné díky své tvrdosti a hustotě materiálu vlastnosti pro vytvoření prostředí uvnitř těla pera (teplotní stálost, dokonalou izolaci s vnějším prostředím atd.), které je ideální pro uchovávání inkoustu ve své prvotřídní kvalitě potřebné pro perfektní zážitek ze psaní. Inkoust uložený v těle pera z této drahé pryskyřice má tedy ty nejlepší podmínky pro zachovávání svých vlastností. A nyní můžeme přejít k dělení per.
Plnící pero, jak název napovídá, je pero, kde zásobník náplně obstarává tuba uschovaná v těle (rukojeti) pera. Pomocí tenkého ostnu, který vede z tuby s náplní se zásobuje psací hrot nejčastěji vyrobeny z oceli, rhodia nebo zlata. Hroty se dělí dle síly psané linky: F je nejslabší linka, M je střed a je nejčastěji používaný a B je nejširší linka používaná u výrazných textů. Jsou-li hroty zlaté, jenom pro zajímavost - vidět je pouze cca. půle hrotu, další část hrotu (téměř až k závitu) je zasunuta v těle pera. Každý hrot plnícího pera Montblanc je zakončen kuličkou z iridia, materiálu, který se vyznačuje abnormální tvrdostí - hrot díky tomu disponuje vysokou životností i při denním psaní. Vzhledem k tomu, že hrot pera je poměrně tenký, lze přítlačnou silou na pero měnit tloušťku psaní. Inkoust schne poměrně pomalu, opět záleží na množství naneseného inkoustu na papír. Plnící pero je návrat do vrcholné klasické elegance a je to jeden z nejvhodnějších dárků vůbec.
Kuličkové pero je dnes nejpoužívanejším typem per. Systém průtoku náplně k hrotu je defakto identický jako u plnících per, akorát na konci je pero zakončeno trubičkou, ve které je kulička a ta, otáčejíc se psaním po papíře třením, uvolňuje kolem sebe psací náplň zanechávající za sebou tzv. "inkoustovou stopu", která je účelným produktem každého psacího pera. Kuličková pera se vyznačují jednotnou šíří inkoustové stopy a minimální spotřebou inkoustu spotřebovaného během psaní. Vzhledem k malému množství inkoustu je psaný text velmi rychle suchý.
Rollerball pero bylo vynalezeno v Japonsku a zásluhu na tomto druhu psacího náčiní si nese společnost Otho. Rollerbally jsou klasická kuličková pera, akorát na rozdíl od klasických plnících per je zde hrot spíše měkkčí než pružný. Rozdíl mezi klasickým kuličkovým perem a Rollerballem je především v náplni pera - zatímco klasické kuličkové pero má náplň na gelové bázi, Rollerball má náplň na bázi inkoustu. Rollrballové pero se musí ihned po ukončení psaní zavírat, jinak dochází k vysychání náplně. Rollerballu postačí pak lehký dotyk papíru hrotem a pero již zaznamenává krásnou souvislou inkoustovou stopu. Typ tohoto pera vkládá do inkoustové stopy více inkoustu jak kličkové pero své inkoustové pasty - právě proto se s Rollerballovým perem tak krásně píše a lze měnit i šířku stopy díky měkkosti hrotu silou přítlaku na pero při psaní, ovšem do určité míry. Na druhou stranu, zatímco s Rollerballovým perem na jednu náplň napíšeme slov dohromady na přepočet v součtu až 1,5 km, kličkovým perem s inkoustovou pastou, která má jednotnou šířku (spíše jednotnou tenkost) stopy napíšeme slov v celkovém součtu stopy 12 km. Rollerballová pera jsou nadčasová s jsou vyhledávaným typem per pro opravdové písaře s citem v rukou.
Fineliner pera mají vláknitý hrot, který díky své měkkosti připomíná psaní tenkou fixou. Proto se tyto pera skvěle hodí pro kreslení nebo pro grafiku. Psaní s tímto perem je velmi příjemné, jelikož není vyžadován téměř žádný tlak na psací nástroj a ten tvoří souvislou, rychleschnoucí inkoustovou stopu.
Keramická pera jsou stejná jako Rollerballová pera, akorát kulička na konci hrotu je z keramiky, která je tvrdší než klasické kuličky z kovu. Náplně těchto per mohou být řidší, jelikož tvrdost keramické kuličky částečně eliminuje variabilitu síly inkoustové stopy při psaní.