Povrchové úpravy

1. Zlacení galvanicky

Zlacení je prováděno elektrolýzou a síla zlacení se udává v mikronech. Výdrž zlacení je: 1 mikron cca 1 rok při běžném denním nošení - můžeme tedy předpokládat, že mají-li hodinky např. 5 mikronů, při dobrém zacházení vydrží hodinky celistvě zlacené cca. 5 let - záleží samozřejmě na tom, jak jsou hodinky fyzicky namáhané atd. Technologický postup zlacení galvanicky je: chlorid zlatný se smíchá s červenou krevní solí a jedlou sodou. Tato směs se smíchá s destilovanou vodou. Tato směs se nanáší při teplotě 20 stupňů a proudové hustotě 1 A/dm2.

2. Zlacení PVD

Zlacení PVD - Physical Vapour Deposition - nejčastěji používají Švýcarské značky. PVD zlacení je nitrid titanu, který se ve vakuu nanáší v několika vrstvách nejčastěji na titanium nebo na ocel a přibarvuje se na barvu zlata. PVD se dá srovnat s cca 12 mikrony zlacení galvanického, čili při běžném nošení vydrží hodinky cca 12 let. Povrchová úprava touto technologií se provádí tak, že ve vakuu se nanáší na dokonale očištěný a chemicky odmaštěný povrch (nejčastěji ocel 316L) nitrid titanu (TiN), který má barvu zlata. Mikrotvrdost tohoto povrchu je 20 - 25 GPa - pro porovnání, 24 Gpa má povrch řezných obráběcích nástrojů n auhlíkovou ocel, diamant má 99 Gpa, ocel 2,4 Gpa. 

3. Zlacení SGP

Zlacení SGP je patentováno a používáno firmou Seiko, nanáší se tedy i na hodinky značek Pulsar a Lorus. Zlato se elektrolyticky nanese na ocel, kde dochází k iontovému spojení se základním materiálem. Modely SEIKO jsou zlacené 12-ti až 14-ti karátovým zlatem. Zlacení SGP se dá srovnat s 11 mikrony, čili při běžném nošení vydrží cca 11 let.

4. Jiné povrchové úpravy

Nejčastěji černé a bílé barvy. Nejvíce se používá PVD systém - nitrid titanu se přibarvuje na požadovaný odstín. Jako u všech povrchových úprav - celistvost zlacení je přímo úměrná tomu, jak se s hodinkami zachází.

5. Kov povrchově ztvrzený chromem nebo rhodiem

Jedná se většinou o mosaz, na které je nanesená vrstva rhodia - paladia nebo chromu. Mosaz obsahuje nikl, proto, jestli-že tyto hodinky nemají na víčku Nickel Free, nemůžou tyto hodinky nosit lidé alergičtí na nikl. Nevýhodou pro tyto hodinky je stíratelnost povrchu - ovšem při běžném nošení vydrží cca. 2 a více let, záleží, jak se hodinky fyzicky namáhají. Výhodou je dobrá cena - i zde však záleží na výši ceny, levné hodinky mají menší vrstvu povrchu, dražší modely mají vrstvu silnější. Technologický postup chromování: anhydrit chromu se smíchá s kyselinou sírovou a čistou vodou. V lázni o teplotě cca. 25 - 45 stupňů udržujeme proudovou hustotu 20 - 45 A/dm2.

6. Matování

Matuje se nejčastěji ocel. Při zvětšení struktury matování lze vidět nepatrný brus většinou v podélném směru. Výhoda matování je vysoká odolnost proti poškrábání a otěru.

7. Pískování

Pískování je technologie využívající tryskajícího písku na kov. Např. pro hodinky se nejvíce pískuje titan, který je díky tomu matný - při hlubším zvětšení lze pozorovat velmi jemný sametový povrch, který je velmi odolný.

8. Nitridace

Nitridace je nejčastější povrchová úprava oceli pro podobu zlatých hodinek. Materiál zde není samozřejmě zlato, ale tvrdý kov barvící se na odstín zlata.

9. Kartáčování

Jedna z nejstabilnějších povrchových úprav pro pouzdro a náramek. Ponejvíce se kartáčuje ušlechtilá ocel a díky této povrchové úpravě i přes hrubší zacházení nenesou posléze hodinky známky stáří a odření. Kartáčování je designem i kvalitou prakticky stejné, jako matování.

Rada na závěr:

Všechny povrchové úpravy jsou "pouze" povrchové úpravy a denním nošením se jako na všem ukáže zub času - i na té nejtvrdší povrchové úpravě.